Hlodavci-obecne
HLODAVCI (Rodentia) |
autor : Jitka Blažková |
Pod pojmem hlodavec si asi většina lidí představí myš, nebo veverku. Je ale mnohem více zvířat, která jsou do tohoto řádu řazena. Hlodavci jsou druhově nejpočetnějším řádem. Patří sem bezmála polovina všech žijících druhů savců. Vyskytují se snad na všech kontinentech kromě Antarktidy. Mají několik společných znaků, které je oddělují od ostatních savců. |
Je to především stavba chrupu. Hlodavcům chybí špičáky a jediný pár řezáků je přeměněn na hlodáky. Ty vyrůstají z obou čelistí, a protože zpravidla nemají kořeny, mají neukončený růst. Přední stranu zubů kryje tvrdá sklovina a zadní měkčí zubovina. V důsledku nestejnoměrného obrušování vzniká ostrá hrana, sloužící jako dláto. Třenové zuby většinou chybí. Mezi hlodáky a stoličkami je mezera zvaná diastema. Tvar stoliček má velký význam při určování druhů hlodavců a pokud je jejich růst ukončen, lze podle nich určit i stáří jedince. Počet zubů se u jednotlivých druhů liší, ale průměrně se udává číslo 22. |
Dalšími společnými znaky jsou úplný jařmový oblouk, vyvinuté klíční kosti, penisová kůstka a kostní hřebeny na lebce sloužící k úponu mohutných žvýkacích svalů. Počet prstů na předních i zadních nohách se pohybuje od tří do pěti. Hlodavci jsou převážně býložravci a to se projevuje na jejich zažívacím traktu. Délka střev přesahuje až patnáctkrát délku těla. Kromě čeledi plchovitých mají všichni hlodavci slepé střevo (caecum) s bakteriální flórou, která jim pomáhá trávit celulózu. |
K nejvyvinutějším smyslům hlodavců patří jejich čich a sluch. To dokazuje množství pachových žláz a vydávaných zvuků. Dalšími společnými znaky jsou krátká doba březosti (15 - 283 dní), velký počet mláďat (1 - 16), více vrhů ročně, rychlý růst a brzké pohlavní dospívání. |
Nejstarší pozůstatky hlodavců pocházejí z pozdního paleocénu (před 57 mil.lety), ale k rozkvětu těchto savců došlo až na přelomu oligocénu a miocénu (před 38 - 26 mil.lety). Z evolučního hlediska představují tedy skupinu poměrně mladou. V současnosti rozlišujeme asi 2000 žijících druhů, které řadíme přibližně 33 čeledí. Téměř 2/3 hlodavců patří do čeledi křečkovitých a myšovitých. Taxonomie je dosti problematická, protože prochází neustálými změnami. |
KRÁLÍK NENÍ HLODAVEC |
podle : Esther Verhoef-Verhallenová Encyklopedie králíků a hlodavců |
Rozdíl mezi hlodavci a králíky |
Nezasvěcení často řadí králíky mezi hlodavce, ačkoliv patří společně se zajíci do skupiny zajícovitých (Lagomorpha). Jako důvod se mimo jiné uvádí, že na rozdíl od všech hlodavců nemají v horní čelisti dva hlodáky, ale čtyři. |
Samozřejmě existují shody mezi oběma druhy zvířat - králíci mají také dlouhé hlodáky, které dorůstají. Další shodou je, že jejich mláďata přicházejí na svět stejně jako většina hlodavců holá a nesmírně rychle vyrůstají v samostatné jedince. |
V tomto smyslu tvoří vyjímku potvrzující pravidlo činčily a morčata, která vědci stále ještě řadí k hlodavcům. U těchto dvou druhů zvířat je březost relativně dlouhá a mláďata se rodí osrstěná a s otevřenýma očima. Sají sice mléko od matky, ale mohou se téměř ihned pohybovat a jíst to, co ostatní. Jsou to dva výjimečné případy, o kterých vědci stále ještě neřekli své poslední slovo, protože mezinárodní diskuse o otázce, zda tyto druhy zvířat jsou nebo nejsou hlodavci, trvají až do dnešních dní. |
Komentáře
Přehled komentářů
Aha tak to jo
gfjkhjjjjjjjjjjjjjjj
(ghtg, 3. 10. 2007 14:55)hjrfxnxfdujnmkhghjtQMzuhtfgjdrqw MW zfjhtfg
:D :D :D :D
(:D :D :D :D, 11. 10. 2010 11:22)